STŘEDNÍ KNÍRAČ

ZEMĚ PŮVODU: Německo

POUŽITÍ: hlídací a společenský pes

KLASIFIKACE FCI:   

Skupina 2 Pinčové a knírači, molosové, švýcarští psi a jiná plemena.

Sekce 1   Pinčové a knírači.

Bez pracovní zkoušky.

 

HISTORIE

Knírači byli původně používáni v jihoněmeckém regionu jako stájoví psi, protože se cítili zvláště dobře ve společnosti koní. S horlivostí číhali na všechny hlodavce, aby je okamžitě usmrtili, což jim v minulosti přineslo v lidové mluvě označení krysaři ("rattler"). Při založení klubu pro pinče a knírače v roce 1895 byli vedeni jako drsnosrstí pinčové.

CELKOVÝ VZHLED

středně velký, silný, spíše podsaditý než štíhlý, drsnosrstý.

DŮLEŽITÉ PROPORCE

Kvadratická stavba těla, přičemž kohoutková výška odpovídá zhruba délce trupu. Celková délka hlavy (od špičky nosu k týlnímu hrbolu) odpovídá polovině délky hřbetu (kohoutek až nasazení ocasu).

CHOVÁNÍ (POVAHA)

Typickými povahovými rysy jsou jeho živý temperament spojený s rozvážným klidem. Charakteristická je dobromyslná povaha, hravost a vyslovená oddanost pánovi. Je velmi milý k dětem, nepodplatitelný, ostražitý, a přesto neštěká zbytečně. Má vysoce rozvinuté smyslové orgány, inteligenci, je vhodný k výcviku, neohrožený, vytrvalý a odolný proti povětrnostním vlivům i nemocem. Tyto vlastnosti dávají kníračovi všechny předpoklady, aby se stal vynikajícím rodinným, hlídacím a společenským psem, který má také přednosti služebního psa.

VELIKOST A HMOTNOST
 
Kohoutková výška:
Psi a feny: 45 až 50 cm
 
Hmotnost:
Psi a feny: 14 až 20 kg